… aneb když vás někdo zkritizuje… a vy to zvládnete
Celý článek si můžete přečíst ve Zpravodaji pro mzdové účetní a personalisty 10/2025 Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.
Dvě reakce, dva výsledky:
👎 Vedoucí oddělení konstruktivně upozorní kolegu, že jeho výstupy obsahují nedostatky. Reakce kolegy: „To není pravda, vždyť já makám nejvíc z celého týmu! Vy si na mě pořád zasedáváte!“ Výsledek: Ticho. Napětí. Nedůvěra narůstá.
👍 V jiné firmě dostane zaměstnankyně podobnou zpětnou vazbu. Místo obrany se nadechne a odpoví: „Děkuji, že jste mi to řekl. Můžeme se spolu podívat na konkrétní příklady?“ Následuje dialog, který otevírá cestu ke zlepšení. Vztah zůstává funkční. Motivace roste.
Přijímání zpětné vazby je stejně důležitá dovednost jako její podávání. A přesto je často opomíjená. Ne každý ví, jak si poradit s výtkou nebo výzvou ke změně, aniž by se spustily obranné mechanismy.
V tomto článku si ukážeme, jak zůstat otevření a konstruktivní i v náročných chvílích a jak kritiku využít jako prostor pro rozvoj.
Kritika je neoddělitelnou součástí pracovního i osobního života. Může být inspirací ke změně, ale často ji v prohlášení druhého ani nestihneme zavnímat. Zasáhne nás a spustí se obranné mechanismy. Slovní kritika totiž v mozku spouští stejná centra ohrožení, jak kdyby na nás někdo útočil nožem! Místo toho, abychom vyslechli druhou stranu, začínáme se bránit, vysvětlujeme, zpochybňujeme nebo se v duchu uzavíráme a utíkáme z nepříjemné situace pryč. Proč je tak těžké kritiku přijmout? A jak to lze udělat jinak?
Proč kritiku tak těžko snášíme?
Na kritiku reagujeme podobně jako na fyzické ohrožení. Podle neurovědců slovní kritika totiž v mozku aktivuje stejná centra ohrožení, jako bychom byli vystaveni fyzickému útoku ohrožujícího náš život. Mozek vyhodnocuje situaci jako hrozbu a začínáme automaticky reagovat jedním ze tří zvládacích automechanismů:
- Útok: „To je nesmysl, to vůbec nebylo takhle.“
- Útěk: „Ano, ano, už se to nestane.“ Vlastně jen proto, abychom měli klid a mohli rychle odejít.
- Ztuhnutí: mlčení, usmívání se, které zakrývá vnitřní stres
Emoce nejsou slabost, ale kompas
Kritiku si často bereme osobně, negativní slova zasahují naši sebehodnotu. Pokud je pro nás důležité podávat dobrý výkon, může nás i drobná poznámka na toto téma hluboce zasáhnout. Emocionální reakce je normální a má svou funkci. Upozorňuje nás, že se něco dotklo našich hodnot, sebedůvěry či jistoty. Důležité je ale nepodlehnout jim automaticky, abychom se rozhodli, jak budeme reagovat.
Užitečná, rozvojová zpětná vazba vs. destruktivní kritika
- Užitečná, rozvojová zpětná vazba je: konkrétní, zaměřená na chování, nenapadá osobu, má jasný cíl.
- Destruktivní: vágní, hodnotí osobnost, ironická, ponižující.
Pamatujte: i negativní forma může nést zrnko pravdy, říká se na „každém šprochu, pravdy trochu“. Sami se rozhodněte, co si z toho vezmete.
Když přichází kritika: Jak reagovat?
- Zastavte se. Zhluboka se nadechněte. Nereagujte hned. První impuls může být obranný – touha se omluvit, ospravedlnit, vrátit úder. Důležité je nereagovat hned. Udělejte pauzu, nadechněte se. Pomůžete tím nejen sobě, ale i druhé straně vnímat vás jako vyrovnaného a konstruktivního člověka.
- Přepněte se do režimu učení. Nastavte sebe sama na to, že kritika je šance zlepšit se, ne útok. Vnímejte zpětnou vazbu jako informace, které vám mohou pomoct se posunout osobnostně či profesně – i když je někdy nepříjemná. Místo „To není pravda“ zkuste „Můžete mi dát příklad, kdy jste to takto vnímal/a?“
- Vyslechněte. Nechte druhého domluvit, i když je to těžké. Věnujte pozornost tomu, co druhý skutečně říká. Nesoustřeďte se na to, co odpovíte na první podnět, ale zkuste pochopit celek a co je „za tím“, jaký dopad mělo vaše chování nebo výstup. Aktivní naslouchání zahrnuje i přikývnutí, oční kontakt a zrcadlení – parafrázování.
- Zrcadlete – parafrázujte. „Rozumím správně, že…“ „Chápu správně, že ti šlo hlavně o to, že…?“ Použijte zrcadlení nejen pro parafrázi, ale i pro ověření významu: „Chápu, že to na tebe působilo jako neochota spolupracovat?“
- Ptejte se na konkrétní příklady. Pokud je zpětná vazba vágní nebo nejasná, zeptejte se na detaily. Nejenže tak zjistíte, co přesně bylo míněno, ale ukážete tím i svůj zájem věci porozumět a zlepšit se. „Můžeš mi to popsat konkrétněji?“
- Poděkujte. I když to nebylo příjemné, druhý vám řekl svůj pohled, který může a nemusí být pravdivý. Na tom, ale nezáleží. Děkujeme za jeho ochotu podělit se o svůj názor. Druhý člověk pravděpodobně překonal určitou nepohodu, aby s vámi kritiku sdílel. Vyjádření díků není přiznání viny, ale ocenění otevřené komunikace: „Děkuji, že jste mi to řekl. Cením si upřímnosti.“
- Shrňte výstup a prostor pro rozvoj. Ukažte, že jste si kritiku nejen vyslechli, ale že s ní chcete pracovat: „Dává mi to smysl. Zaměřím se na přesnost ve výstupech, a pokud budete mít ještě něco, dejte mi, prosím, vědět.“
Příklady z praxe:
Manažer slyší od ředitele: „Vaše vedení týmu je slabé.“
Reakce: „Co konkrétně máte na mysli? Vážím si vašeho pohledu. Rád si z toho vezmu ponaučení.“
Zaměstnanec slyší od kolegy: „Všechno si děláš po svém a nikomu nic neřekneš.“
Reakce: „Vidím, že tě to trápí. Můžeš mi popsat situaci, kdy jsem to udělal naposledy? Zkusíme najít řešení.“
Tímto postupem posilujete důvěru v komunikaci s druhým člověkem a zvyšujete šanci na kvalitní spolupráci. A to nejdůležitější rozvíjíte sami sebe! Dělejte to pro sebe!
Jak reagovat na destruktivní kritiku a hejty
Ne každá zpětná vazba si zaslouží naši pozornost. Někdy se nejedná o konstruktivní kritiku, ale o osobní útok, manipulaci nebo takzvaný „hejt“. Co v takových situacích dělat?
- Zůstaňte klidní – neoplácejte útok útokem. Tím jen zvýšíte napětí a konflikt. Můžete si v duchu říct: „To je o něm, ne o mně.“
- Oddělte fakta od emocí – zeptejte se sami sebe: Je v tom něco pravdivého, s čím mohu pracovat? Pokud ne, můžete kritiku prostě odmítnout.
- Stanovte hranice – například větou: „Pokud máš věcnou připomínku, ráda si ji vyslechnu, ale osobní útoky nejsou na místě.“
- Nereagujte ihned – obzvlášť online. Nechte si čas. V offline komunikaci můžete říct: „Potřebuji chvíli, abych si to promyslel.“
- Nevysvětlujte, neobhajujte se zbytečně – některé kritiky nejsou vedené snahou o zlepšení, ale o mocenskou převahu. V takovém případě je nejlepší zachovat důstojnost a rozhovor ukončit.
Příklady z praxe:
Destruktivní kritika: „Tohle je úplně k ničemu, jako vždycky.“
Reakce: „Pokud máte konkrétní návrh na zlepšení, ráda ho vyslechnu.“
Hejt na firemním chatu: „Zase děláš zdržení, jako minule. Ty snad nikdy nic neuděláš pořádně.“
Reakce: „Mluvme prosím věcně. Pokud něco potřebujete vyřešit, jsem k dispozici mimo veřejný chat.“
Přijímat kritiku neznamená přijímat všechno. Respekt k druhému i k sobě vyžaduje umění rozlišovat a chránit své hranice.
Tipy pro ty, kdo mají rádi akronymy:
- STOP: Stopni se – Ticho – Otevři se – Ptej se. Pomůže vám zachytit první emoční vlnu a reagovat s odstupem.
- ZTP: Zastav – Toleruj – Přemýšlej. Jednoduchá mentální pomůcka, jak zpracovat kritiku, než ji okamžitě odmítneme nebo přijmeme.
A bonus navíc…
FFFF Sebereflexe: Sepište si po náročné zpětné vazbě sebereflexi dle struktury:
Fakta … Objektivní popis toho, co se stalo, situace prostředí aktéři.
Feelings (pocity) … Pocity, reakce na situaci. Jak jsem se cítil? Co jsem prožíval? Jak jsem si připadal?
Findings (uvědomění) … Co jsem si uvědomil? Co si mohu z dané situace odnést? Co mi to říká? Co jsem se naučil?
Future (budoucnost) … Co udělám v budoucnu? Na co se zaměřím? Co udělám, když se dostanu do podobné situace? Jak budu takovým situacím předcházet? Co konkrétně udělám?
Závěrem je kritika příležitostí k rozvoji
Přijímání kritiky je dovednost, kterou můžeme trénovat. Když se naučíme více naslouchat, zpomalit a ptát se, proměníme i těžké situace v možnost ke změně. Zpětná vazba je signál, ne pravdivý verdikt o nás samotných. V příští kritické situaci si zkuste vzpomenout na něco z článku s plným respektem k tomu, že nikdo nejsme dokonalý. Každý máme prostor ke zlepšení a je to tak v pořádku. Může vám to pomoci se cítit lépe.
PhDr. Sylvie Navarová, psycholog, psychoterapeut, kouč, supervizor
💡 Chcete, aby se lidé ve vašem týmu naučili mluvit otevřeně a přitom citlivě?
📍 Objednejte si workshop Jak zvládat zpětnou vazbu – prezenčně či online.
🎓 Nebo se rovnou přihlaste do koučovacího výcviku a veďte rozvojové rozhovory, které opravdu fungují.
