Zhlédněte a přečtěte si o besedě v České televizi se Sylvií Navarovou na téma Srovnávání se s druhými:
Musíme se starat o to, co si o nás myslí druzí?
Lidé jsou sociální bytosti a máme přirozenou potřebu zapadnout do skupiny. Podle teorie sociálního srovnávání (Festinger, 1954) se přirozeně porovnáváme s ostatními, abychom pochopili své schopnosti, hodnoty či postavení ve společnosti. Sociální přijetí je evolučně dané – ne náhodou bylo jedním z nejvyšších trestů v minulosti vyhnanství či exkomunikace.
Podle Maslowovy hierarchie potřeb (Maslow, 1943) patří sounáležitost a uznání k základním psychologickým potřebám. Jejich naplnění má přímý vliv na naši duševní pohodu.
Jak sociální média ovlivňují naši potřebu uznání?
V moderní době roste tlak sociálních médií, kde se lidé neustále vystavují hodnocení druhých. Studie publikovaná v Journal of Social and Clinical Psychology (2018) zjistila, že nadměrné používání sociálních sítí souvisí se zvýšenou sociální úzkostí a nízkým sebevědomím. Neustálé srovnávání s pečlivě upravenými obrazy ostatních může vést k nerealistickým očekáváním a snaze vyhovět neexistujícím standardům.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že ignorování názorů druhých je známkou silného sebevědomí, úplné odpojení od sociální zpětné vazby není zdravé. Zpětná vazba nám pomáhá vytvořit si realistický obraz o sobě a rozvíjet se. Důležité však je filtrovat, které názory jsou konstruktivní a užitečné, a které naopak škodlivé či irelevantní.
Kdo hoden pomluvy?
Jiný úhel pohledu na pomluvy … Pomlouván je ten, kterého si druzí všímají. Je tedy nějakým způsobem důležitý. Co je pomlouváno? Třeba to je silná stránka, na jejíž označení jsou jen používána hanlivá slova, protože nám ji druhý závidí.
Jak rozlišit zdravé a nezdravé sebevědomí?
Psychologové rozlišují zdravé (realistické) a nezdravé (nerealistické) sebevědomí:
✔ Zdravé sebevědomí – vychází z realistického sebepojetí. Člověk zná své silné a slabé stránky, dokáže přijmout chybu a zachovává si respekt k sobě i druhým.
❌ Nízké sebevědomí – vede k neustálým pochybnostem, potřebě potvrzení od druhých a zvýšené sociální úzkosti.
❌ Přehnané sebevědomí – je často spojeno s nerealistickým obrazem sebe sama, nízkou schopností empatie a arogancí. Může vést k problémům ve vztazích a profesním životě.
Syndrom pleasera
Lidé trpící sociálním perfekcionismem mají snahu „vyhovět všem“. Jde o syndrom „pleasera“, který touží se zavděčit všem, nikdy se nedostat do konfliktů, být se všemi za dobře. Na pozadí je touha po přijetí, lásce, respektu. Svým chováním ovšem tito lidé dosahují pravého opaku.
Jak vychovat dítě ke zdravému sebevědomí?
Děti se učí napodobováním, a proto je klíčové, aby rodiče sami modelovali zdravé sebevědomí – uměli se poučit z chyb a přijímali se takoví, jací jsou.
Důležité faktory:
✔ Bezpodmínečné přijetí – dítě by mělo vědět, že je milováno nezávisle na svých výkonech.
✔ Podpora autonomie – dát dítěti prostor k rozhodování a nést odpovědnost za své volby.
✔ Realistická zpětná vazba – učit dítě, že chyby jsou součástí učení, ne důvodem ke ztrátě hodnoty.
Časté chyby rodičů:
❌ Přehnaná chvála („Jsi nejlepší, jsi dokonalý/á“).
❌ Srovnávání s ostatními („Podívej se na Aničku, jak je šikovná“).
❌ Perfekcionistická výchova vedoucí ke strachu ze selhání.
❌ Bagatelizace pocitů („To přece nic není, nebuď přecitlivělý/á!“).
Výzkumy ukazují, že děti, které se učí zvládat frustraci a neúspěch, mají vyšší psychickou odolnost (Masten, 2001). Pokud je dítě chráněno před jakýmkoliv neúspěchem, může se stát závislé na externím potvrzení.
Bývají lidé, které třeba nějak trápí hodnocení druhých, jen více citliví?
Lidé s vyšší citlivostí na odmítnutí bývají vnímaví k emocím druhých, snaží se předejít konfliktům a mohou mít silnější emoční reakci na zpětnou vazbu a obavy z negativního hodnocení.
Lidé se zvýšenou citlivostí na hodnocení často:
- Přisuzují negativní záměry i neutrálním komentářům.
- Očekávají odmítnutí, což ovlivňuje jejich sebevědomí.
- Pociťují silné emoční reakce na kritiku.
Vysoká citlivost je dar pokud s ní umíme zacházet. Prokletí, pokud ne. Empatie a starost o druhé jsou pozitivní vlastnosti, ale pokud vedou k potlačování vlastních potřeb, může to vést k přetížení a vyčerpání.
Jak najít rovnováhu?
Rovnováha není stav, ale proces. Je jako jízda na kole – stále musíme šlapat, abychom ji udrželi. Zdravé sebevědomí spočívá v balancu mezi uvědoměním si vlastní hodnoty a otevřeností ke zpětné vazbě.
✔ Sebepoznání a asertivita pomáhají odlišit dobře míněnou radu od manipulace.
✔ Sociální perfekcionismus – snaha „vyhovět všem“ – je vyčerpávající a dlouhodobě neudržitelná.
✔ Falešná harmonie – vyhýbání se konfliktům za každou cenu může vést ke stresu a vyhoření.
Zkrátka nejde o to být necitlivý vůči hodnocení druhých, ale zachovat si vlastní identitu a vnitřní hodnotu.